Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brněnská Deklarace smíření probudila nacionalistické vášně

31. 05. 2015 18:02:05
Brněnská deklarace, která vyjádřila lítost nad Brněnským pochodem smrti, vyvolala velké diskuse. Co však lidi vede k tomu, aby obhajovali vyhnání žen, dětí a starců jen na základě jejich národnosti?

Stručné shrnutí brněnských událostí

Bezpráví na německy hovořícím obyvatelstvu probíhalo v Brně již v dubnu 1945, když bylo Brno obsazováno Rudou armádou. Tehdy museli brněnští Němci nosit pásku s písmenem N, a mimo jiné nesměli využívat MHD a museli odevzdat rozhlasové přístroje. Rusové i Češi znásilňovali ženy, muže zase přivazovali k židlím a shazovali je ze schodů.

Brno se mohlo pyšnit tím, že bylo prvním velkým městem, které po skončení války navštívil Edvard Beneš. Tehdy pronesl svou legendární řeč, kde hovořil o tom, že „otázku německou musíme v republice vylikvidovat“. Tím rozvášnil davy toužící po pomstě ještě více.

Byly zřízeny také pracovní tábory, kam museli povinně nastoupit zdraví muži od 14 do 60 let. Dokonce i delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže v Československu, Walter Menzel, kritizoval podmínky v těchto táborech. Těmi, kdo se nacházeli v noci z 29. na 30. května ve svých domovech, tedy nebyl nikdo jiný, než ženy, děti, nemocní muži a starci. Mohli si sbalit jen to nejnutnější, veškeré cennosti museli odevzdat organizátorům této události. Poté proběhl samotný pochod smrti.

Pro lidi, co pochodovali, byl zřízen nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích. Šlo o rozbombardovanou halu, kde museli spát na cementové podlaze a pytlích od cukru. V táboře se šířila úplavice, chyběly léky a k jídlu nic nebylo. Ti, kteří mohli jít dál, přes Mikulov a Mušov, byli často trestáni za to, že jdou pomaleji, než by si brněnští revolucionáři ze Zbrojovky, kteří toto vyhnání vzali do svých rukou, přáli. Mnozí zemřeli vyčerpáním, mučením a na rány a kopance.

Údaje o počtech obětí se liší. Asi největší odhad počtu mrtvých v Brněnském pochodu smrti, co jsem z dostupné literatury o těchto událostech zaznamenal, je 5 200 lidí. A největší odhad celkového počtu obětí brněnských poválečných odvet je 10 000 lidí. Brno bylo multikulturní a rychle se rozvíjející město, ale válečnými a poválečnými událostmi byl této historii učiněn konec. Mnohé lokality Brna jsou vyhnáním obyvatel postižené dodnes.

Zastupitelstvo statutárního města Brna v květnu 2015, tedy 70 let po pochodu smrti, odhlasovalo deklaraci, která vyjádřila lítost nad těmito událostmi.

Kolektivní vina

Proti této deklaraci se ozvaly hlasy zdůrazňující zvěrstva nacistů za druhé světové války. A to dokonce i hlasy vrcholných politiků.

Jenže tady je ten problém. Nikdo nikdy nezpochybňoval, že se za druhé světové války děla zvěrstva. Samozřejmě, zvěrstva se děla. Lidé byli zavřeni v koncentračních táborech, báli se, jestli přežijí do dalšího dne a probíhala hrozná válka. Nikdo netvrdí opak, bere se to jako fakt a nikdo toto rozporovat nechce.

Odmítám však to všeobecné vykreslování Sudetských Němců jako démonů. Řeči, že jsme „my“ kvůli „nim“ trpěli a „oni“ musí trpět také. Odmítám princip kolektivní viny. Národ nepřemýšlí, národ nic necítí, národ není nadán svou vlastní vůlí, národ nemůže páchat zločiny. To všechno může dělat jen jednotlivec. Jen lidská bytost. Ano, ti, co páchali zvěrstva, se hlásili k německé národnosti. Ale to je tak všechno. Neznamená to, že by měli za jejich jednání nést vinu všichni, kteří se k té národnosti hlásí. Neznamená to, že je v pořádku se mstít na nevinných lidech.

To, že lidé německé národnosti dělali zvěrstva na nevinných lidech národnosti české, není ospravedlněním pro zvěrstva lidí české národnosti na nevinných lidech národnosti německé. Nic nemůže ospravedlnit násilné vyhnání starců, žen a dětí z jejich domovů. A nic nemůže ospravedlnit ani vyhnání dalších tří milionů lidí, ať už organizovaného či nikoliv, a zabavení jejich majetků, jen na základě jejich národnosti.

Mnozí Sudetští Němci skutečně byli zmanipulovaní totalitní ideologií. Jenže tou se může nechat zmanipulovat úplně každý, nehledě na národnost, k níž se hlásí. Vždyť čeští občané v roce 1946 demokraticky umožnili Komunistické straně nástup k moci. A ani v jednom případě nešlo o všechny lidi dané národnosti. Selhání jednotlivců nelze přisuzovat celku. Kdyby se kvůli takovým věcem měla vyhánět každá národnost, tak tady nikdo nezbude.

Edvard Beneš se svou rétorikou moc nelišil od německých nacistů. Je to stejné svinstvo, jen z druhé strany barikády. Člověk, který by si alespoň trochu vážil lidského života, by nikdy nemohl prohlásit něco jako: „Tento národ musí stihnout za to všechno veliký a přísný trest. Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat.“ A člověk, kterému skutečně jde o svobodu, by tyto události nikdy nemohl uznat. Proto nechápu, jak se Svaz bojovníků za svobodu, který obhajuje poválečné odplaty, může nazývat takto.

U mnoha lidí se zkrátka není možné setkat s pochopením odporu ke kolektivní vině. Dokonce místopředseda Senátu považuje lidi vyjadřující lítost nad touto etnickou čistkou za kolaboranty, které je potřeba „vypráskat“. To, že by člověk měl být trestán pouze za zločiny, které on sám skutečně spáchal, je asi až moc šokující a revoluční myšlenka.

Autor: Oldřich Florian | neděle 31.5.2015 18:02 | karma článku: 22.21 | přečteno: 1411x

Další články blogera

Další články z rubriky Politika

Adam Mikulášek

Na fleka mi nešahej, aneb inkluze postižených do politiky se jaksi nekoná

V několika denících jsem se dočtl, že hendikepovaných na volebních kandidátkách významně ubylo. Pikantní je to zejména u levicově liberálních subjektů, halasně bojujících za inkluzi na školách,

18.10.2017 v 15:16 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 269 | Diskuse

Michal Vimmer

Už mohlo být po volbách

Vídeň už má sečteno, takže: Lidovec by byl premiérem, nejmenoval by se Bělobrádek s programem "tady chcíp pes" a čokoláda by byla čokoláda i bez Jurečky. A proč si raději zvolíme Andreje? Protože Češi si vládnout neumí a nechtějí.

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 343 | Diskuse

Lubor Adámek

Nejlepší sociální systém - je systém bezstátní

Jedna z děsivých skutečností dneška je, že první co mnohé lidi napadne při vyslovení pojmu "sociální systém" je stát, nikoliv rodina. A to je další nebezpečný "úspěch" etatistů.

18.10.2017 v 13:33 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 294 | Diskuse

Marie Jandová

Rozkaz zní jasně: „Odstavit Babiše!“

To není rozkaz pro voliče, to bych si nedovolila, ale spíše vzkaz politikům stran, které se dostanou ve volbách do sněmovny a budou zúčastněni na koaličních jednáních o sestavení nové vlády.

18.10.2017 v 12:07 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 2003 | Diskuse

Adam Mikulášek

Babiš premiérem přechodné jednobarevné vlády po volbách? Něco podobného už tu jednou bylo.

Konkrétně po volbách 2006, kdy také Paroubkova vláda v demisi nevydržela až do koalice ODS, KDU-ČSL a Zelených. Mezi tím vládla bez důvěry sněmovny Klausem jmenovaná jednobarevná Topolánkova vláda.

18.10.2017 v 11:05 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 729 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2174

Jsem student Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a člen jejího Akademického senátu, hraju divadlo a tvořím hudbu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.